15/06/2026
Schválení Metropolitního plánu hl. m. Prahy vyvolalo u řady investorů otázku, co bude s projekty připravovanými podle dosavadního územního plánu. Odpověď není ani katastrofická, ani automaticky uklidňující. Metropolitní plán totiž obsahuje přechodný regulativ, jehož účelem je rozpracované a nedokončené projekty ochránit. Rozhodující bude správně zvolená procesní strategie.
Metropolitní plán schválen. je váš projekt v bezpečí
Metropolitní plán: Ochrana rozpracovaných projektů závisí na včasné žádosti. Zjistěte, jak snížit riziko změn.
12/06/2026
České pracovní právo čeká významná změna vyvolaná transpozicí směrnice o platformové práci. Připravovaný zákon má přinést vyšší míru právní jistoty osobám pracujícím přes digitální platformy typu Uber, Bolt či Wolt, zejména zavedením vyvratitelné domněnky pracovněprávního vztahu. Zároveň mění definici závislé práce: zpřesňuje vztah nadřízenosti a podřízenosti, avšak problematicky odsouvá osobní výkon práce mimo její definiční znaky. Článek shrnuje hlavní dopady návrhu, jeho praktické důsledky i slabá místa.
Platformová práce
Platformová práce mění vztahy s Uberem či Woltem. Zjistěte, koho ochrání nová domněnka zaměstnání.
11/06/2026
Správní orgány jsou při své činnosti vázány mimo jiné základními zásadami obsaženými v úvodních ustanoveních správního řádu, přičemž jednou z těchto zásad je též povinnost uplatňování nestranného postupu správních orgánů při jejich rozhodování vůči dotčeným osobám, která je vyjádřena v § 7 odst. 1 správního řádu, z něhož se podává, že „správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně a vyžaduje od všech dotčených osob plnění jejich procesních povinností rovnou měrou“. Samotný institut (ne)podjatosti úředních osob tak představuje jednu ze základních záruk spravedlivého procesu a práva na nestranné rozhodování ve veřejné správě. Vedle klasické individuální podjatosti (vztah úředníka k věci nebo účastníkům) se v české praxi a judikatuře vyvinul specifický koncept tzv. systémové podjatosti, při jejímž posuzování je nutné vycházet především ze závěrů soudní praxe.
Systémová podjatost ve správním řízení aneb požadavek na
Správní řízení: Systémová podjatost může zrušit povolovací proces. Zjistěte, kdy riziko překročí kritickou mez.
10/06/2026
Holdingové struktury, typicky tvořené mateřskou a jednou či více dceřinými společnostmi, představují standardní nástroj organizace podnikání v moderním obchodním prostředí. Jejich hlavním přínosem je oddělení právní osobnosti jednotlivých entit, které umožňuje efektivní řízení rizik, diverzifikaci podnikatelských aktivit a optimalizaci kapitálových struktur. Tento základní princip korporačního práva však naráží na své limity v situacích, kdy mateřská společnost vykonává faktický vliv na činnost dceřiných společností a určujícím způsobem zasahuje do jejich obchodního vedení. V takových případech již nelze vystačit s čistě formálním oddělením právní subjektivity a do popředí vystupuje otázka odpovědnosti za výkon tohoto vlivu.
Holdingové struktury a odpovědnost mateřské společnosti
Holdingy: Odpovědnost mateřské společnosti vzniká při nevyrovnané újmě. Zjistěte, jak chránit dcery i věřitele.