UOL Akademie

Páteční kvíz😀
Daně platíme všichni. Proto bychom všichni měli vědět, komu je platíme a proč. Souhlasíte?

Do jakého rozpočtu jde daň z nemovitostí?
a) do státního
b) do krajského
c) do obecního

Viděli jste, co rozeslala do datovek ČSSZ? 👀 Informace o snížení sociálního zase vypadá jako úryvek ze sbírky zákonů.

Běžný podnikatel vůbec nechápe, o co běží. 🤷‍♀️

Stát takovou otřesnou komunikací zdržuje jen sám sebe. Neumíme si vůbec představit, kolik lidí zmateně volá na úřady, protože netuší, co mají dělat. 😤

Co se tedy mění?
💰 Minimální sociální OSVČ se od července snižuje na 5005 Kč.
Změna platí zpětně od ledna, proto vám vznikl přeplatek. Můžete o něj požádat teď, nebo až podáte přehledy.

💰 Paušální daň v prvním pásmu klesá od července na 9163 Kč.
Také vzniká přeplatek. Můžete jeden měsíc poslat jen 4320 Kč, nebo požádat o vrácení na konci roku.

Chápeme všichni?

Náš oblíbený vtip o účetních je... 👀
Přijde chlápek za mzdovou účetní: „Marie, mně přišlo na účet o tisícovku míň!“
Mzdovka se nedá: „Karle, minulý měsíc ti přišlo o tisícovku víc. To sis nestěžoval, ale teď se ozveš?“
„Marie, jednu chybu ještě omluvit dokážu. Ale dvě už jsou moc!“

Máte nějaký oblíbený vtip o účetních? Napište nám ho do komentáře. 🤭👇

Česká správa sociálního zabezpečení upozornila na nové nastavení zmocnění v systému ČSSZ, které platí od 7. června 2026. Změna se týká zejména účetních firem a jejich zaměstnanců, kteří v ePortálu ČSSZ jednají za klienty. Nově jsou zmocnění nastavena tak, že zaměstnanci účetní firmy mohou zastupovat pouze zmocnitele této účetní firmy.

V praxi to znamená, že pokud účetní firma zastupuje klienta, nemusí automaticky platit, že každý její zaměstnanec má přístup ke všem údajům a službám v ePortálu ČSSZ. Rozhodující je konkrétní nastavení zmocnění ve Správě plných mocí. Pokud rozsah plné moci neodpovídá požadované činnosti, systém nemusí uživateli zobrazit příslušné údaje nebo umožnit požadované úkony.

Téma je aktuální především v souvislosti s Jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů, protože právě u JMHZ se některým účetním firmám po přihlášení do ePortálu nemusí zobrazovat potřebné údaje. Nejde nutně o technickou chybu portálu. Často může jít o důsledek toho, že konkrétní zaměstnanec nemá správně nastavený rozsah oprávnění.

ČSSZ doporučuje zkontrolovat nastavení přímo v aplikaci Správa plných mocí. Pokud účetní firma požaduje, aby její zaměstnanec zastupoval nejen klienty účetní firmy, ale také samotnou účetní firmu, je potřeba zmocnění upravit přímo ve Správě plných mocí. Podle upozornění ČSSZ se úprava provádí u konkrétního zaměstnance vedle jeho identifikačních údajů.

Důležité je také věnovat pozornost formulaci u rozsahu plné moci. Pokud je u zaměstnance uvedeno, že aktuálně není určen rozsah plné moci, může to znamenat, že daná osoba může zastupovat zmocnitele účetní firmy, ale nikoliv samotnou účetní společnost. To pak může být důvodem, proč se některé údaje nebo služby v ePortálu nezobrazují.

Pro účetní a mzdové účetní je tato změna prakticky důležitá hlavně proto, že přístup do ePortálu ČSSZ je nezbytný pro běžnou agendu zaměstnavatelů. Může jít například o práci s údaji k JMHZ, registrace zaměstnanců, komunikaci se správou sociálního zabezpečení nebo další úkony, které účetní firma za klienta zajišťuje.

Od 1. září 2026 dochází ke změně v prokazování preferenčního původu zboží při vývozu produktů pocházejících z Evropské unie do tichomořských států v rámci příslušné dohody. Podle zveřejněných informací se již na produkty pocházející z EU odesílané do těchto států nebude vystavovat průvodní osvědčení EUR.1.

Místo toho se bude preferenční původ prokazovat formou prohlášení na faktuře nebo jiném obchodním dokladu. To je pro vývozce důležitá praktická změna, protože se přesouvá důraz z papírového osvědčení vystavovaného v rámci celního řízení na správné uvedení prohlášení přímo v obchodní dokumentaci.

Preferenční původ zboží je v mezinárodním obchodě zásadní údaj. Pokud zboží splňuje pravidla původu podle příslušné dohody, může dovozce v zemi určení uplatnit preferenční celní zacházení, typicky snížené nebo nulové clo. Aby ale bylo možné tuto výhodu využít, musí být původ zboží správně prokázán. Celní správa obecně upozorňuje, že původ zboží souvisí s uplatňováním preferenčních opatření a celních režimů.

Pro české a evropské vývozce to znamená, že nestačí pouze vědět, že zboží bylo vyrobeno nebo odesláno z EU. Je potřeba ověřit, zda skutečně splňuje pravidla preferenčního původu podle konkrétní dohody. U výrobků s komponenty ze třetích zemí může být posouzení složitější, protože rozhoduje například dostatečné opracování nebo zpracování, použitý materiál, sazební zařazení zboží a konkrétní pravidla pro daný produkt.

Změna je důležitá hlavně pro firmy, které pravidelně vyvážejí mimo EU a pracují s preferenčními dohodami. V praxi bude vhodné zkontrolovat obchodní dokumentaci, texty prohlášení o původu, interní postupy, odpovědnost za vystavování dokladů a případně také oprávnění schváleného nebo registrovaného vývozce, pokud je pro daný typ prohlášení potřeba.

Pro účetní a celní praxi je podstatné, že chyba v důkazu původu může mít dopad nejen na vývozce, ale také na dovozce v cílové zemi. Pokud nebude původ doložen správně, nemusí být možné uplatnit preferenční clo. To může znamenat doměření cla, komplikace při proclení nebo obchodní spor mezi dodavatelem a odběratelem.

Od 1. července 2026 dochází ke změně u pojistného na důchodové pojištění OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Změna souvisí s úpravou minimálního měsíčního vyměřovacího základu. Ten se snižuje ze 40 % průměrné mzdy na 35 % průměrné mzdy. V praxi to znamená, že minimální záloha na pojistné klesá z dosavadních 5 720 Kč na 5 005 Kč měsíčně.

Změna se týká především těch OSVČ, které nyní platí zálohu ve výši 5 720 Kč a jejich pojistné za rok 2026 je stanoveno z minimálního vyměřovacího základu. Pokud tedy OSVČ vykonává hlavní činnost a dosud hradí minimální zálohu, dojde od zálohy za červenec 2026 k přepočtu. Nová záloha bude buď ve výši nového minima 5 005 Kč, nebo bude stanovena podle skutečných příjmů z podnikání v předchozím kalendářním roce.

Důležité je, že snížení se neuplatní zpětně od ledna 2026. Změna se použije až od měsíce července 2026, tedy počínaje zálohou za červenec. OSVČ, které v období leden až červen 2026 platily minimální zálohu 5 720 Kč, mohou do konce roku 2026 požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o vrácení částky, o kterou uhrazené zálohy převyšují výši záloh stanovenou podle nové právní úpravy. Lhůta pro vrácení je 2 měsíce ode dne podání žádosti.

Nová výše záloh se bude odvíjet od toho, jaký byl příjem OSVČ připadající na jeden měsíc hlavní činnosti. Pokud tento příjem nedosahoval alespoň nového minima 17 139 Kč měsíčně, stanoví se pojistné z nového minimálního vyměřovacího základu, tedy záloha 5 005 Kč. Pokud byl příjem vyšší než 17 139 Kč, ale zároveň nižší než původní hranice 19 587 Kč, nemusí záloha klesnout až na 5 005 Kč, ale stanoví se výpočtem podle skutečného příjmu. ČSSZ uvádí například situaci, kdy měsíční příjem v roce 2025 činil 18 560 Kč; v takovém případě by nová záloha od července činila 5 420 Kč.

Novou výši záloh bude možné zjistit v první polovině července na ePortálu ČSSZ ve službě Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ. Právě tam by si OSVČ měly ověřit, zda se jich změna týká a jakou částku mají od července hradit.

Finanční úřady od července upravují provozní dobu podatelen.

Finanční správa oznámila změnu provozní doby podatelen finančních úřadů, která začne platit od 1. července 2026. Změna se týká pouze úterý. Podatelny budou pro veřejnost otevřené do 14:30 místo dosavadních 15:30. Provozní doba v ostatních dnech zůstává beze změny.

V úředních dnech, tedy v pondělí a ve středu, budou podatelny na všech územních pracovištích finančních úřadů nadále dostupné od 8:00 do 17:00. V úterý a ve čtvrtek bude provozní doba shodně od 8:00 do 14:30 a v pátek od 8:00 do 12:00. Ve stejných časech budou dostupné také infolinky finančních úřadů.

Podle Finanční správy souvisí úprava zejména s nižší návštěvností v letních měsících a s potřebou efektivněji rozdělit kapacity zaměstnanců finančních úřadů. Zkrácení provozní doby v méně vytíženém čase má umožnit pracovníkům úřadů věnovat více prostoru správě daňových povinností.

Pro poplatníky to neznamená omezení možnosti komunikovat s finanční správou obecně. Vedle osobní návštěvy podatelny je možné využívat elektronickou komunikaci prostřednictvím portálu MOJE daně, kde mají daňové subjekty přístup také ke svým osobním daňovým účtům. Finanční správa zároveň uvádí, že podíl elektronicky podaných daňových přiznání k daním z příjmů letos dosáhl 73 %, což potvrzuje rostoucí význam digitální komunikace.

Pro účetní, podnikatele i běžné poplatníky je prakticky důležité hlavně načasování návštěvy úřadu. Pokud někdo potřebuje osobně doručit podání, řešit dokumenty na podatelně nebo využít konzultaci přes infolinku, měl by od července počítat s kratší úterní provozní dobou.

Přehled provozní doby od července 2026:
Pondělí: 8:00 až 17:00
Úterý: 8:00 až 14:30
Středa: 8:00 až 17:00
Čtvrtek: 8:00 až 14:30
Pátek: 8:00 až 12:00